V dnešní době má skoro každý mobil. Ale málokdo si uvědomuje, že před několika lety vůbec nebyly takové telefony, jako jsou dneska. Jsou moderní, mají tisíce funkcí a v dnešní době snad už ani nenajdete člověka, co nemá dotykový mobil. Já samozřejmě proti dotykovým telefonům vůbec nic nemám a jsem ráda, že existují. No ale má to i několik nevýhod.
Dnešní generace je pořád na mobilu
V dnešní době už je každý pořád na telefonu a nevšímá si okolního světa, a to mi přijde docela škoda. Všimla jsem si toho třeba i u maminek s dětmi, které místo co by se soustředila a věnovaly svému dítěti, tak raději koukají do telefonu a okolní svět je nezajímá. To mi ale úplně nepřijde jako nejlepší chování a příklad, který dítěti dávají. Jenže já s tím asi těžko něco nadělám. A na druhé straně jsou tu maminky (je jich tedy poměrně menší procento, než v té první skupině), které se svým dětem věnují a telefon mají jenom na volání a na ty nejdůležitější věci anebo jsou na telefonu jenom tehdy, když mají chvilku času. Já bych sama sebe zařadila spíše do té druhé skupiny.
Dceři se snažím věnovat, co to jde a telefon k tomu rozhodně nepotřebuji. Když mám chvilku času a přijdeme třeba z venku a malá si hraje sama, tak to si telefon na chvíli vezmu. Ale že bych ho musela mít soustavně v ruce, to zase ne. Právě naopak. Každopádně by se více lidí mělo zamyslet nad tím, čemu budou dávat přednost – jestli realitě, nebo virtuálnímu světu. Mezi těmito světy je totiž velmi tenký led a může se snadno stát, že člověk se na telefonu stane závislým, a to potom už není žádná legrace. Takže teď jsem napsala můj pohled na věc, tak jak já to cítím. Někdo s tím třeba nemusí souhlasit, což chápu, protože každý máme jiné myšlení a jiné priority. Já si ale myslím, že nejdůležitější je vnímat reálné maličkosti, které se dějí.
